Šok

Otevřela dveře do obýváku a zůstala stát, jako když ji přilepí. Nevěřícně zírala na místo, kde stávala dřív luxusní sedačka, na které si tolik zakládala. Teď tam bylo jen torzo čehosi, co sedačku nepřipomínalo ani zdaleka a kolem byly kousky kůže a výplně a u toho sedělo černé štěně německého ovčáka a tvářilo se jako neviňátko. Jeho pohled říkal, že si za to sedačka může sama, že on je v tom nevinně. "Držte mě, nebo za sebe neručím!" Rodinu přilákal mámin křik a když uviděla tu spoušť, tak nevěřícně zírala na to dílo zkázy a psíka, tvářícího se jako neviňátko.