Rychle, než to smažou

Pokradmu se rozhlédla po kanceláři, byla tam sama.
O Múze a jejím mladém spisovateli, napsala do vyhledávače.
Poslední záznam byl dva týdny starý.

“Odmítám dražit podvazek na svém stehně!” vehementně protestoval smějící se mladík do bujaré vřavy.
“Ale ty máš tak svůdné nožky, kámo!”
“Jako gazelka!” řvali kamarádi plačící smíchy.
“Neměla by tohle dělat Marie?” nadhodil jako poslední záchranu.
“Ne, Marii všichni zbožňujeme, tebe pošťuchujeme.”
“Ó, kdo potřebuje nepřátele!” zvolal teatrálně mladý spisovatel.

Náhle text zablikal a zmizel společně s ostatními výsledky vyhledávání.
Několik momentů jen strnule zírala na prázdnou stránku než stočila pohled na svůj měsíční report.
“Konec prokrastinování.”