Pozvání od zámeckého pána

Zámek vypadal poměrně udržovaně, ale momentálně opuštěně.
Když jsem nahlížela do zahrady, zčistajasna se otevřela branka. Jakýsi milý, elegantní prošedivělý pán mě zval dál. Říkal si Bernard.
Provedl mě zajímavě zpustlou zahradou, dokonce i komnatami. Vyprávěl nespočet zajímavostí z dávných i novějších dob. Posledním majitelům dovolili komunisté setrvat jako správcům, ale hrabě vadil místním funkcionářům natolik, že mu tropili naschvály včetně nehody, která snad nechtěně způsobila jeho smrt. Což se utajilo.
Nezapomenutelný zážitek.
Nedávno zámek zpřístupnili. Prohlídka ušla, ale nic pozoruhodného do momentu. kdy průvodkyně ukázala portrét onoho posledního, prý náhle zesnulého hraběte. Vypadal velmi povědomě.
A jmenoval se Bernard.