V povídce se bude odehrávat dobrovolné vzití si života.
Takže pokud jste na toto téma citliví, raději nečíst.
Rozhodl se. Zmizí. V první chvíli to chtěl udělat tak, aby jej nenašli. Nakonec změnil názor. Udělá to jinak.
Došel na most a pohlédl dolů na tiše proudící vodu. Uklidňující.
Tohle bude ubohé, chtěl jsem to vždy víc slavněji...
Poupravil si oblek, prohrábl vlasy a následně sedl na zábradlí mostu. Opět pohlédl dolů.
Je čas činit.
Zhluboka se nadechl a naklonil. Dopadl. Ucítil bolest. Vysvobozující z tohoto světa.
Se zavřenýma očima se nechal unášet proudem. Jeho čin byl úspěšný. Pomalu upadal do bezvědomí, do takového, ze kterého ho nikdo neprobudí. Ani nechce.
Jeho cesta dál nastala...
Promiň mi, mon chérie.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Smutný, když se někdo dostane
Tora
Smutný, když se někdo dostane tak daleko a není už pomoci