Harry Potter cestující v čase do doby Pobertů.
Měl dobrou náladu. Možná proto se rozhodl být na Pettigrewa milý. Dokázal vtipkovat s Thorfinnem i Dolphem, měl pevnou hranici mezi Smrtijedy, co ho mučili, a puberťáky, kteří těmi Smrtijedy teprve budou. Proč by to samé nemohlo platit pro tu krysu prašivou?
Přísahal by, že si Pettigrew ucvrnkl, když k němu přišel. „Ahoj. Co ruka? Už je to lepší?”
Pettigrew polkl a slabě přikývl. Rozhlédl se a zmateně se na Harryho podíval. „Jo. Je.”
Usmál se na něj. „To jsem rád.”
„Co ode mě chceš?”
„Nic.”
Pettigrew bojovně zvedl bradu. „Taky nic nedostaneš.”
Hmm… zajímavé. Aspoň teď ještě páteř má.
Vysvětlení:
Pettigrewova zrada byla nečekaná a dalo by se nato použít "tichá voda břehy mele". To, že má v tuto chvíli ještě odvahu se postavit někomu, koho se bojí, je nečekané zase pro Harryho a spíš si tím potvrzuje, proč byla jeho zrada tak nečekaná. Jedná se tedy o potvrzení tématu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit