Mučenkou proti mysli

Mučenku do hrnku přidávám, horkou vodou ji zalívam, s myšlenkou, že jednou proti tobě budu stát. Ne, nesmí to tak být. Jak bych sama se sebou mohla žít? Že smrtijedovi jsem lásku dala, svoje srdce zaprodala...
Mučenku do šálku přidávám, horkou vodu přilívám, mysl snad rozjasnit dokáže. Úzkost zažene, ale střípky nejistoty z duše nikdy nesmaže. A kdo jsi ty? Copak na tom záleží? Nikomu se nedá věřit, ani tobě, ani jí...
Mučenku do čajové konve přidávám, vodou zalívam, zlé myšlenky jsou pryč. Šrámy na duši stále mám, svou mysl proklínám... jak naivní dokáže být? Kolik lží ještě dokážu skrýt?