Na Květnou neděli se nosí do kostela kočičky a nechávají se světit a potom se doma zastrkávají za kříž visící na zdi.
"Ahoj holky, tak jsem tady", zahlaholila máma mezi dveřmi a sundávala si v předsíni kabát.
"Babička", vykřikla malá Lucka a rozběhla se k ní. "Jé, babi, co to máš?", zeptala se.
"To jsou čerstvě nařezané kočičky, ty vezmeme v neděli do kostela", vysvětlovala babička vnučce, když dávala kočičky do vázy. Pak se obrátila k dceři: "ukážeš mi ty šaty, které jsi si koupila?"
"Pojď do ložnice, ukážu ti je", řekla jí dcera. Malá Lucka v kuchyni osaměla. Kočičky se jí moc líbily. Byly heboučké a tak je začala jednu po druhé otrhávat, až tam nezbyla žádná. Lucka byla moc spokojená.
Lucka byla se svou prací spokojena, ale maminka s babičkou jen neuvěřitelně zíraly na holé větvičky trčící z vázy a hromádku pečlivě otrhaných kočiček vedle. Babička přinesla potom nové kočičky a maminka je radši uklidila z Lucčina dosahu. Nechtěla riskovat znovu otrhání kočiček.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
ještě to dopadlo docela dobře
Aries
upřímně, dovedu si takhle z fleku představit asi tak 54 podstatně katastrofálnějších věcí, co dítě v kuchyni v nestřeženém okamžiku zvládne :-)
:-)
Profesor
To je moc hezké a milé.
Úplně to vidím, holé větvičky
Danae
žádná katastrofa, jen milá
Tora
žádná katastrofa, jen milá vzpomínka, hezké
Asi bych to dokázala pochopit
Dede
Asi bych to dokázala pochopit:))