Bylo nebylo

Kolébaly se na bok po boku. Plachty nastavené večernímu vánku, než se jejich cesty rozejdou.
Tom pozval Frances a pár jejich důstojníků k večeři. Talíře byly poseté zbytky, které už nikdo nechtěl. Víno rozvazovalo jazyky. Košilaté vtipy a odrhovačky střídaly historky.
Tom se naklonil k mladému panu Mitonovi.
“To jednou tady kapitán, tehdy ještě poručík…” kývl směrem k Frances.
Pokusila se ho přerušit.
“...S pár chlapa jim tehdy pěkně zatopila…”
Kanonáda slov. Tanec pravdy s vinným opojením.
“...Na stěžeň přivázala žlutou vlajku, aby se jim všichni obloukem vyhnuli.”
“Já si to pamatuju trochu jinak,” zašklebila se.
Polovina tam tehdy zůstala.