Věnováno fanouškům a posluchačům Nejlepšího ročníku. Díky za všechno a nebojte, psát a natáčet budu i s kyslíkem na ksichtě a s kanylou v žíle. Metal forever!
Staré dobré kocovinové klišé
Dívat se, jak spí, bylo útěšné a děsivé zároveň. Obočí měl - jako ostatně pořád - preventivně svraštělé, ale jinak byl jeho výraz uvolněný. Vypadal... uspokojeně. Skoro až moc, na někoho, kdo se tu měl svíjet v nepříjemném dojezdu po první aplikaci
räwë.
Aöhrlëmëgehrl tiše obrátil oči v sloup.
Jak jen mohli provést takovou pitomost!? Kdy se to tak zvrtlo?
Couvl o další krok. Ode dveří ho dělil sotva půlmetr, když profesor otevřel oči.
"Víš, že odejít bez rozloučení je tady na Zemi TAKY neslušné?"
"Nečekáš, že ti na to ještě skočím, že ne?"
"Doufám!"
Smích.
A podezřelý nedostatek morální kocoviny.
Fascinující.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Awww. Eminence, já z vás
Keneu
Awww. Eminence, já z vás padnu naznak. Nebo před vámi? ;)
Jestli budeš jako bonusový materiál načítat i drabbly, těším se na výslovnost Johnova jména :D Ideálně bez nutnosti té kyslíkové masky, prosím.
<3
hidden_lemur
Uvidíme, co všechno stihnem. Bude to sranda v každým případě.:D