Většinu lidí by zcela pochopitelně znepokojilo, kdyby je posedl démon. Pro mě, upřímně, to byla úleva. Konečně jsem měla s kým se podělit o všechny ty problémy!
Byly počátečních neshody ohledně toho, kdo a kdy ovládá tělo, ale měla jsem štěstí na démona. Rozhodně se s ním dalo mluvit lépe než s některými lidmi, co znám.
Zdálo se to jako výhra.
Kdo by čekal, že mě nechá na holičkách, až budu jeho pomoct potřebovat nejvíc?!
Dívka, kterou jsem pozvala na rande, se na mě z druhé strany stolu stále usmívala. Teď jak jí jenom přiznat, že jsem přeslechla její otázku?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit