Zkušenosti

Jarní slunce hřálo a jízda na koni příjemně uspávala.

Geralt věděl, že si klimbání může dovolit. Nebylo to jako za starých časů, v prvních dnech, kdy jako mladý nezkušený zaklínač putoval, neustále ve střehu, očekávaje útok vije nebo jiné příšery, připraven kdykoliv tasit svůj meč.

Teď už věděl, že příšera může mít i jinou tvář, než ústa plná velkých ostrých špičáku, zahnutých drápů nebo obrovských klepet. Tu horší tvář, která se nemusí rovnou ukázat. Tu která je skryta za milým úsměvem, přívětivým slovem, parádním šatem. Tu kterou odhalí okolnosti, první nebezpečí, pytlík zlaťáků, drahý hřejivý kožich. Tvář člověka, největší příšery.