Ven

Hlas rozechvělý jako struna, která hrozí každou chvíli prasknout. Káva prokládaná čajem na uklidnění. Hysterický smích při pohledu do kalendáře. Procházka po hraně panické ataky, kdykoli ve schránce přistane email od vedoucí.
Nádech, výdech.
Zastav se. Rozhlédni se. Jsi právě tam, kam ses chtěla dostat. Sedáváš v kanceláři profesorky, která je uznávanou odbornicí v oboru, a debatuješ s ní o fungování mozku. Máš kamarády, se kterými můžeš chodit na bouldering a sdílet programovací tríčky. Máš někoho, kdo na tebe doma čeká s otevřenou náručí a kytarou v ruce.
Prorazila sis cestu ven. I tady občas svítí slunce.
Neboj se rozkvést.