Sčítání bylo v pořádku

Na nádraží Františka Josefa bylo živo, ostatně jako vždycky kolem poledního. Poněkud nesourodá čtveřice právě do jednoho z vagonů nakládala krom objemných zavazadel i lyže, sáně, kytaru a míč.
"Ty, náčelníku?"
"Co je?"
"Určitě toho jídla máme dost?"
"Samozřejmě. Všechno jsem pečlivě propočítal."
"Já jenom, že je to dlouhá štreka, a sám jsi říkal, že na točně žádný občerstvení není. Tak jsem řek bratránkovi, aby nám k vlaku přines výslužku ze zabíjačky."
"Hele, Frištenský, všichni oceňujeme tvoji iniciativu, ale ty jsi tu jen jako potah, ty nemáš co myslet. Tak přestaň zpochybňovat mé výpočty a táhni si radši zkoušet popruhy."