Do třetice všeho zlého

Neštěstí nechodí nikdy samo. Začalo to, když nejmladší z příďové směny neudržel balanc. Zlámal si obě nohy. Nebyli ani tři dny od přístavu.

Požár v kuchyni se naštěstí podařilo uhasit dřív, než stihl napáchat větší škody. Nebezpečná nepozornost nezůstala bez trestu. Když bocman konal svou povinnost, sledovala krvavé divadlo se skrývaným znechucením. A špetkou ostražitosti.

Pak pošla kráva. Miláček houfu kadetů i zdroj čerstvého mléka. Začala se šířit šuškanda. Nenápadná. Plíživá.

U večerní sklenky vína se tvářila zachmuřeně.
“Není to dobré. Ještě jedna katastrofa a máme na krku Jonáše. Nebo něco horšího.”
“To jsou přece povídačky.”
“Ale oni tomu věří.”