Procházím se po našem sídlišti a je mi smutno.
Je to krásné sídliště. Mezi paneláky je spousta zeleného prostoru, a není tu ani žádná šeď, všechny domy natřené krásnými barvami - radost poledět.
Ovšem, za mých mladých let, více se tu proháněla děcka, v každém zeleném úseku bylo nějaké pískoviště a několik prolézaček se skluzavkou. Dokonce byly i konstrukce kde si mohli spolu hrát jak ti menší, tak ti v náctiletém věku a výš.
A to už tu není. Konstrukce zrušené a odvezené, starší sourozenci již neberou ty mladší ven, pískoviště jsou zarostlá a jen pár hřišť usposobených pro ty nejmenší.
A já bych tak ráda lezla na "Duhu" - prolézačka ve tvaru oblouku, se dvěma úseky kde na jednom byly menší a na druhém větší mezery mezi žbrdlinami, lezly jsme na ní s mojí o 14 let starší sestrou. A pak něco čemu jsem říkala "Mašinka" - kovová konstrukce jejíž příčky tvořily vzhled jako když stavíte mašinku z kostek - tam byly "rozumovací" srazy kde se setkávala děcka až do věku 11 let, a že to tehdy byli velcí a zkušení :) tam se nás vešlo, a různě jsme tam posedávali či vyseli hlavou dolů nebo hráli na (lezací) honěnou.
Dnes už nevidím na hřištích děti bez rodičů, vytratily se prolézačky kam mohli i ti starší, a tak už tam nikdo moc nechodí kromě toho když na ně vezmou rodiče své dítko.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Asi záleží jak kde. U nás
Terda
Asi záleží jak kde. U nás jsou hřišť tři hromady a prolézačky jsou tam jak pro batolata tak pro školáky. Akorát ti okolo patnácti plus se teda slejzají spíš u hřiště na míčovky a hulí. A s tím chozením bez rodičů. To je těžký. Když já byla malá, jezdil jsme po přilehlém okolí na kole sami a občas se přijeli nahlasit, že žijem. Teď tu má každá druhá rodina dvě auta a půlka lidí jezdí naší jedosmerkou jako blázni, že to je o strach.
No, fakt je, že s tou duhou a
Esclarte
No, fakt je, že s tou duhou a zeměkoulí už se dalo blbnout po libosti. Zas když vidím teď pavučiny, tam to teprv děti můžou roztočit, a to i ty větší. Teda když mají zájem, samozřejmě. Jednou jsem byla v takovém parku v Modřanech, kde měli ohromné šplhací lanové konstrukce i s tunelovými chodbami a skluzavkami, a to jsem těm dětem dost záviděla, ale to je samozřejmě už opravdu něco zvláštního.
Máš uplnou pravdu, svět se
Peggy Tail
Máš uplnou pravdu, svět se nějak mění. A ne k lepšímu. (*„viseli“)