DMD 2010

fandom: Budeč
téma: Houstone, máme problém
Spánek nepřicházel. Jako každý večer. Spánek k tomu měl důvod. Spoustu důvodů. Vzpomínky. Představy. Kolika lidí? Ale teď v půl dvanácté večer je na ně sám.
Poslepu došel do kuchyně a otevřel šuplík. Řešení existovalo. Nahradit problém jiným. Měl by s tím přestat, než bude pozdě.
Odšrouboval lahvičku, kapátkem odměřil do sklenice s vodou čtyři kapky a převrátil ji do sebe. Zaručený účinek do pěti minut.
Nemohl najít šuplík. Mávl nad tím rukou. Trocha nepořádku v kuchyni nikoho nezabije.
Ráno si zase musel uvařit kafe, aby se pořádně probudil.
Nechápavě zazíral na linku. Stála na ní lahvička lektvaru proti migréně.

Téma: Dlouhé vlasy, krátký rozum
Poznámka: Minisérie Z minulosti profesora von Draka 3. – poslední
Může sem napsat více drabblí? Popřípadě, mohou tu zůstat jako nesoutěžní?
---
„Mami, tati, chci vám něco říci,“ začal Daniel.
„Požádal jsi o ruku tu roztomilou dívenku z vánočního večírku?“ jásala matka.
„Nikoli. Odstěhuji se.“
„Co tvé zaměstnání?“ zasténala matka.
„Už mám jiné. Budu učit biologii a chemii, navíc budu správcem školních sbírek,“ chlubil se Daniel.
„Doufám, že je to slušně placené,“ prohodil otec.
„Ano.“
„Peníze, peníze. Co my? Ty si utečeš a nás tu necháš?!“ kvílela matka.
„Budu jezdit na návštěvy.“ Jednou za půl roku. Možná, pomyslel si Daniel.
Matka v odpověď zabublala do kapesníku cosi o dlouhých vlasech a krátkém rozumu.
„Ostříhat se nedám!“ pohodil Daniel hřívou do půli zad.
***
(Nakonec nechal, ale to už je jiný příběh. pozn. aut.)

fandom: Zeměplocha
téma: Komu není rady, tomu není pomoci
poznámka: bodík je bodík
"Jak je to možné?" nechápal strážník Postihnout. Reg Půlbotka mu totiž oznámil, že Lars Rozbijhlav, známý recidivista, je opět v chládku. A opět za ublížení na těle. Postihnout, který v poslední době na tohto pána misijne působil a snažil se ho přimět k Omovi, tu zprávu bral jako svůj osobní neúspěch.
"Ještě odpoledne jsem u něj byl a projevoval ty nejlepší úmysly. Tvrdil, že je odhodlán se starým životem přestat a odpouštět nepřátelům dle hesla kdo do tebe kamenem..."
"Možná by bylo bývalo lepší, kdyby to učení nebral tak doslovně. Když po něm Psísyn hodil kamenem, praštil ho chlebem. Trpasličím."

Téma: Za třicet stříbrných
Fandom: Originál – Profesor von Drak
Poznámka: Minisérie Z minulosti profesora von Draka 2.
Může sem napsat více drabblí? Popřípadě, mohou tu zůstat jako nesoutěžní?
---
Odpověď na dopis, který byl ve skutečnosti žádostí o zaměstnání na jistém středočeském gymnáziu, dorazila za dva měsíce, když už si Daniel myslel, že se list ztratil.
Měl štěstí. Na gymnáziu, kam žádost posílal, se s platností od nového školního roku uvolnilo místo učitele biologie. Byl pozván na přijímací pohovor příští středu.
„Dobré rozhodnutí, ale…,“ pronesla Danielova sestra, když jí dopis ukázal.
„Proto to říkám nejdřív tobě. Už vidím máti lomit rukama, že jsem pohrdl místem, které mi obstarala díky svým kontaktům,“ ušklíbl se Daniel.
„Zapomněls na slzy a křik,“ připomněla sestra.
„Už teď se cítím zrádcem,“ řekl Daniel klidně.

Fandom: Muminci
Téma: Co je doma, to se počítá (Ale někdy je to peklo.)
„Jedna – dvě, neruš mě!“
„Jů, to se rýmuje!“
„…Pět – šest!“
„Řekni básničku, o nás!“
„…Devět – deset! Vylezte z té skříně! Teď si na schovávanou nehrajeme.“
„A kdy si zahrajeme?“
„Zítra. Teď už bude tma.“
„Ale to se nejlíp schovává.“
„Jedenáct – dvanáct!“
„Sto dvaatřicet ježků!“
„Třináct…“
„…veveřáků a padesát devět kosů!“
„Mio! Počkej, až tě chytím!“
„Jé, ony se honí.“ „My hrajeme s vámi!“
Mimlina dcera by někdy své prvorozenectví někomu ráda přenechala, hlavně malé Mie. Musela ale uznat, že je díky němu nepřekonatelná v počtech a v běhu na všech tratích i přes překážky. Nakonec sestřičky a bratříčky vždycky pochytala.

"Supermane! Ta bomba je v autě!" zakřičela Lois a ukazovala na bílou dodávku. Odstrčil dívku stranou, zvedl auto nad hlavu, odrazil se a byl pryč. Letěl ohromnou rychlostí kolmo vzhůru.
"Snad to stihnu," pomyslel si, když prolétával vrstvou mraků. Nahlédl okýnkem dovnitř vozu. Malý displej odpočítával desátou sekundu do výbuchu. Zrychlil.
Právě opouštěl hranice atmosféry, když ho nukleární exploze odmrštila ohromnou rychlostí pryč. Omdlel.
Probral se po chvíli dezorientace. Vznášel se ve volném vesmíru, nad hlavou hvězdy a pod sebou Zemi. Zkusil se otočit. Nešlo to. Zkusil letět. Nic.
"Kruci! Moje schopnosti! Otec přeci říkal, že fungují jen na Zemi."

fandom: Budeč
pozn. A mám je všechny! Hurá!
Položila mu otázku: „Dokážeš dosáhnout do nekonečné dálky?“
Zachmuřil se: „Padl bych vysílením dřív, než by mě tam nohy donesly. Není možné sáhnout do nekonečna.“
„Máš statečné srdce, silné ruce, bystrou mysl, ale mýlíš se. Já mám jen čáry a sama sebe a dokážu ti to.“
Sklonila se a do prachu cesty nakreslila dvě rovnoběžné čáry.
„Věčně poběží vedle sebe, v nekonečnu se protnou, skrz ně tam dosáhnu.“
V té chvíli lovec pokorně uznal, že ho čarodějka převyšuje ve všech směrech.
Pak ji požádal o ruku.
Když ho odmítla, odešel z jejího kraje a ona žila šťastně až do smrti.

Téma: Kostky jsou vrženy
Fandom: Originál – Profesor von Drak
Poznámka: Toto drabble zahajuje minisérii z minulosti Daniela von Draka, kdy ještě nebyl správcem sbírek.
---
A je to, pomyslel si mladý Daniel von Drak, když vhazoval dopis do schránky u kostela. Zamával staré paní Lukášové, která mířila na hřbitov v doprovodu voříška Punti. Odhrnul si zpocené vlasy z čela a vyrazil k domovu.
Bylo hrozné horko. Daniel se ploužil po polní cestě a přemýšlel. Už měl dům na dohled, ale pořád nevěděl, zda má rodičům o svém rozhodnutí říci.
V zamyšlení zabočil na lesní cestu vedoucí k malému jezírku. Tam se posadil na své oblíbené místo pod vrbou. Hleděl na vodu.
Nakonec se rozhodl počkat na odpověď. Pokud bude záporná, nemusí rodičům říkat vůbec nic.

Fandom: crossover HP a někdo, koho nemůžu na začátku jmenovat
Poznámka: Autorská práva k nápadu a zejména poslední větě patří Calwen - díky za ně. Je to taková ptákovina, že jsem prostě nemohla odolat :-)
To snad není pravda, ten pitomej kluk to zase přežil. To je na h…, takováhle práce. No nic, tak znova.
Zkusil jsem to přes city a přednesl několik pádných argumentů, ale poštvali na mě obra. Pche. Taky jich mám pár v rukávu. Ehm, v lese.
Pak se to ovšem zvrhlo. Obecně mám slovní přestřelky rád, ale ty bláboly, co z Pottera padaly tentokrát, se fakt nedaly poslouchat. Tak holt Avadu…
V tom se dav rozestoupil a objevila se známá zrzavá kštice. A sakra. Tohle už smysl dávalo.
„Tome, končíš,“ houkl Potter. „Ty máš sice čáry, ale já mám Chucka Norrise!“
----------------
Chuckem to začalo, Chukem to končí - mé první drabble pro DMD byl rovněž crossover HP/ChN, tak jsem usoudila, že to bude taková pěkná tečka za tímhle dubnovým mejdanem :-)

Fandom: Zeměplocha
Poznámka: Nechť je tato stoslůvka varováním pro všechny, kteří by se chtěli ucházet o toto zaměstání. Ooook!
_______________________________________________________________
9:00
Můj první den na postu knihovníka Neviditelné univerzity. Vše probíhá hladce. Ten opičák nakonec uznal, že tuhle práci nemůže dělat nikdo bez kouzelnických schopností, a odtáhl. Jen nechápu, proč se kolegové mágové tvářili tak vyděšeně.
12:00
Polední pauza. Všechno fajn. Akorát mám pocit, že mě celou dobu někdo pozoruje. Asi knihy. Však já si s nimi poradím!
16:00
Ať větrám, jak chci, pořád to tu smrdí po banánech!
20:00
Ty plíživé kroky! Jsem ale mág, takže se nebojím.
24:00
Konečně odpočinek! Postel je měkká a široká. Slyším šramot. Ze stropu právě spadla slupka od burského oříšku. Musím se tam...