Socha

„Umírající stařec ležel na posteli a sípal: ‚Zničte tu sochu…‘ Pak zemřel.
Proč ji ničit? Je krásná. Zlatá kočka se smaragdovýma očima.
Vzal jsem ji domů. Stojí na polici. Za soumraku se zdá, že její oči svítí.
V noci mívám jakési záchvaty. Škrábání na prsou.
Sen. Do obličeje mi hledí zelené oči a dráp se zatíná do srdce. Křičím.
Mám strach usnout. Přišly by oči, zářící za soumraku. Zlatá socha na polici… Nepohnula se teď?“
Zde zápisky končí. Byly nalezeny u umírajícího, který blouznil o zlaté soše. Prý se má za každou cenu zničit.
Škoda takové krásy. Nechám si ji.