Šla kolem, tak jsem ji pozdravil

Je horko. Raxin studuje v přízemí, v chládku. Pootevřenými dveřmi nahlíží do obchodu. Trud časně ráno nasbíral náruč bylin. Třídí je. Najednou vyběhne na ulici s kopretinou. Za chviličku se vrací, bez bylinky.
Po chvilce zase vyběhne ven. Tentokrát s fialovým zběhovcem. Podobně se to opakuje ještě třikrát.
Raxin se jde podívat do obchodu; vidí Trudovu tvář posázenou pěti rudými polibky. Vyjde na ulici a za rohem potká Berenu s kyticí v ruce.
„Děkuju, Raxine, že jsi na Truda tak hodný!“
„Vážně mi pomáhá, i když ho rozptyluješ. Jak dlouho ještě budeš obcházet náš dům?“
„Až do večera,“ zasměje se.