Pátek, začátek října

Řekla jen, že si jde koupit boty, a odešla. Byl pátek, začátek října. Chlad se zahryzával do kotníků a naznačoval, že je čas vyměnit okopané tenisky za něco pořádného. Nic jsem tedy nenamítal, ani jsem nestihl říct „Tak dobře pořiď.“ Najednou po ní zbyl jen hrnek s nedopitým čajem.

Čajová patina na hrnku vyznačila bod jejího odchodu — nejasně, a přeci tak ostře, že jsem se o něj kolikrát málem pořezal. Pátek se překlopil v sobotu, říjen v listopad. Chlad znovu vystřídaly vlahé letní večery. Hrnek jsem každý den marně dával do myčky. Zůstával však zpola plný té lži o botách.