Říká se, že přátelství, která navážete v dětství, jsou na celý život.
Sídliště je čerstvě dostavěné, na dětském hřišti se povalují železné špony a byty voní novotou a Primalexem. Začíná jaro, vítr se prohání po parkovišti, a mezi auty tu do mičudy kope tahle cizí holka.
"Ahoj," řeknu.
"Ahoj" odpoví.
Chvíli koukáme.
Projede kolem nás dýchavičná škodovka, z ní vystoupí tlustý chlap. Nový soused. Holka se zasměje: ta škůdka je fakt plečka.
Zasměju se taky.
Mičuda letí do louže. Bláto vycákne na souseda.
"Vy parchanti!"
Smějeme se a zdrháme. Sedáme si na popelnice.
Co dál?
"Půjdem na hřbitov? Jsou tam na hrobech legrační fotky lidí!"
"Super!"
A to byl začátek jednoho přátelství.
Takhle nějak to bylo :)
to je hezký
Aries
to je hezký
Děkuju :)
ChaosPrince
Děkuju :)
Navazování přátelství v
Remi
Navazování přátelství v dětství je vážně neskutečné :D
A fakt vydrží :)
ChaosPrince
A fakt vydrží :)
To je milé :)
Apatyka
To je milé :)
moc hezké
Tora
moc hezké
já už žádné přátele z dětství nemám, život nás rozvál na nejrůznější strany. Přátele mám z pozdějších dob, a jsem za ně ráda
Krásný, ale jinak to mám taky
Lejdynka
Krásný, ale jinak to mám taky spíš jako Tora. On se člověk postupně i hodně změní.
Já jich mám hodně málo (tři?
ChaosPrince
Já jich mám hodně málo (tři? Čtyři?) ale zato je to přátelství jak skála.