Snědé Sněhurky

Rodičové těch dívek kousli do otráveného jablka. Hlava se zatočila, ze všech koutů zněly zrádné hlasy.
"Neposílejte dcery do školy," našeptávaly. "Je to zbytečné. Čtení, psaní a počítání, to vše se přeceňuje!"
Odmlčely se, aby nabraly dech: "A těch peněz, co to bude stát!"
Snědé Sněhurky neusnuly. Stalo se něco mnohem horšího. Zůstaly sedět doma. Pracovaly v domácnosti, na poli, obstarávaly slepice. Jejich duše se jen tak poflakovala a smutně vyhlížela z okna, když kolem běžely děti ve školních uniformách.

Někteří se vyléčili. A jejich dcery vyčnívaly. Doslova. Ostatní studenty převyšovaly nejméně o hlavu. Jiní zůstali otrávení až do konce.