Jan je pořád ještě s bratrem Jakubem, nastávajícím zetěm Jiřím a Vítkem na zemském sněmu.
Zadumaný Jan se znenadání ocitl v medvědím objetí tělnatého muže. Chvíli zmateně hleděl, teprve až muž promluvil, poznal svého dávného přítele Ondřeje.
"To jsem rád, že se potkáváme," hlaholil Ondřej. "Jak se ti daří?" Nečekal na odpověď: "Viděl jsem tvého laskavého strýčka, Vladana. Netušil jsem, že ten starý havran ještě žije."
Jan se nadechl k odpovědi, ale Ondřej pokračoval:
"Ještě pořád se domáhá svého práva? Viděl jsem jej s jedním věčným sudičem. Dost o něm. Změnil ses, brachu, šedivíš."
"Taky už nejsi kudrnatý," opáčil Jan.
Ondřej se bouřlivě rozesmál, pak se vážně zeptal:
"Co tvé hledání?"
Jan sklíčeně pokrčil rameny.
:) pěkně pojaté téma. No jo,
Tora
:) pěkně pojaté téma. No jo, setkání po letech je vždycky takové zvláštní. Vidíme lidi tak, jak jsme je viděli naposled, a ono ejhle, změnili se oni i my...
Ta nová postava je mi
mila_jj
Ta nová postava je mi sympatická. Copak je to za ptáčka?
Ještě ho neznám, vylíhl se
Kolma Puši
Ještě ho neznám, vylíhl se právě během psaní.
Hezky napsaná scéna - chtěla
Dede
Hezky napsaná scéna - chtěla bych vědět, jak pokračuje! :)