Píseň o světě za zdmi

Slyší je. Slyší je zdola, rozverné, halasné, šťastné i zoufalé. Představuje si příběhy za nimi. Představuje si otrhané děti s odřenými koleny, které se za jablko snaží ulovit pár drobných. Představuje si roztočené šaty dívek i vědoucí pohledy vážených starců, představuje si jiskry v očích jich všech, když poprvé pohladí smyčcem struny. Představuje si prostranství plné lidí, kteří na chvíli zapomněli na čas a tančí, lapení tóny písní stejně jako on.
Po nocích slýchá hlasy hvězd. Tiše cinkají jako kamení omílané ledovou bystřinou, volají ho k sobě. Už brzy, šeptá jim v odpověď a hlas se mu láme do ticha.