Expedice fň

Do Zapovězeného lesa je zapovězeno courat.
To nás ovšem neodradí (co neuděláme, abychom unikly pištění Páté koleje).
Jsme kvalitně ztracené, dohromady i navzájem, a užíváme si to.
„To jsem zvědavá, co tu můžem ještě najít,“ mudruju, a nevadí mi, že mě asi nikdo neslyší.
„Samý zajímavý věci, určitě. Víly, rusalky bledý? Zákeřně za keřem schovaného Smrtijeda s nabitou a namířenou hůlkou? Pokoutní Znamení zla? Nagini, třeba? Protože na svatého Jiří vylézají hadi a štíři,“ přemítám.
„Je podzim,“ řekne keř, otřese se a porodí Gwen.
„Detailistko.“
Zaskřehotání, při němž tuhne krev v žilách, přichází z louže.
„A hele! Nedostatečně kvalifikovaný vodník.“