Stará, stále mocná. Pozoruje, naslouchá, číhá. Zaznamenává každý pohyb. Všechna vlákna končí u ní. Majitelka. Nelze ji obejít. Nikdy nerozdělený, největší byt přesně uprostřed. Ostatní příštipkaří.
Spřádá příběhy z rytmu kroků.
Dům dusí strach. Rychle překonat schodiště. Zmizet za dveře, schovat se doma. Plíží se, šourají, kvapí. Nehlučí.
Malá Máša nedbá. Hopsá, běhá, klouže se. Nebojí se, tady ne.
Trávila čas na chodbě, teď ji neslyšet.
Stará pátrá. Snová sítě. Musí vědět.
Švagrovou nepostrádá. Slabá a bezvýznamná. Nicotná. Neptá se.
Synovec. Váhá. Jiskra zájmu. Překvapená, že chce chránit. Koho vlastně. Poprvé a naposledy.
Rozhodne se.
Zmáčkne zvonek.
Ticho rve bubínky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Atmosféra, co se dá krájet
Aries
Atmosféra, co se dá krájet
To je vynikající.
Rya
To je vynikající.
Vynikající!
Elluška
Vynikající!
To je takové to drabble, co se čte pořád dokola. Úžasná práce se slovy i s metaforami, vlastně reálný příběh změněný v něco, co zní naprosto mysticky. "Dům dusí strach"...
Káč, do oblíbených.
Brilantní. Také dávám do
Aplír
Brilantní. Také dávám do oblíbených.
Kurnik, tak teď se bojím.
Aveva
Kurnik, tak teď se bojím.
A úplně ji vidím sedět uprostřed pavučiny a sledovat jak se vlákna chvějí.
Souhlas. A zavání to
mila_jj
Souhlas. A zavání to průšvihem, velkým, finálním.
Přesně! Četla jsem to
kytka
Přesně! Četla jsem to několikrát, že tam ta metafora s pavoukem musí být zmíněná. A ona není.
Geniálně napsané!
Až mi mráz po zádech přešel.
mamut
Až mi mráz po zádech přešel.
Kachnička