AU
První dny války klonů byly překvapivě klidné. Skoro jako by nikdo nevěřil, že se to fakt děje, a potřeboval chvíli, aby tu informaci vstřebal. Generál, komandér, kapitán a vlastně ani nikdo další z posádky Monitoru ale nepochybovali o tom, že to dlouho nevydrží a že se už zanedlouho rozezní poplach signalizující napadení některé z planet na jejich hlídkové trase.
Někteří se na to i docela těšili, protože to napětí začínalo být nesnesitelné, a dočkali se:
„Generále, příchozí zpráva z Randonu. Jsou pod útokem, volají o pomoc.“
A tak hrdinové vyrazili, přičemž na to ticho před bouří vlastně ještě rádi vzpomínali.
A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Trubte na poplach?
mila_jj
Trubte na poplach?
Trubte na poplach!
Ta poslední věta je neskutečně pravdivá.
To tak bývá vždycky.
Tora
To tak bývá vždycky.
Hlavně nikdy neříkat "Je
Wolviecat
Hlavně nikdy neříkat "Je nějak klid"