Při přečtení tohoto tématu, jsem se okamžitě vrátila do dětství. Kdy mi můj starší bratr dával "sodu" a dělal si ze mě svého "otroka" :D.
"Jdem spát."
Poslušně se zvedám z gauče a jdu udělat večerní rutinu.
Už ležím.
Brácha, vchází do pokoje. Zhasl a šel si lehnout.
"Nezhasl si v obýváku."
"Běž tam ty."
"Tys nezhasl..."
"Běž tam!"
Obava, že vylezu z postele. Zhasnu a půjdu po tmě zpět, je horší než hněv bráchy, který přichází do puberty.
"Proč jako? Tys šel poslední. A poslední má zhasnout."
"Běž."
"Ne!"
"Mám počítat do tří?"
"Počítej!"
"Jedna."
Nejdu nikam.
"Dva."
Už natahuju.
"Dva a půl."
Mám záchvat breku.
"Dva a třičtvrtě."
Vyskakuju z postele. Srdce až v gatich. Zhasínám a utíkám zpět.
"No vidíš..."
"Tlustoprde jeden!!"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
můj brácha zas vždycky vlezl
Aries
můj brácha zas vždycky vlezl do postele a začal huhlat: "zhasni, zhasni, zhasni..." dokud jsem nechytla hysterák.
já byla starší, ale s velkou radostí jsem se odstěhovala na kolej, protože přestat sdílet pokoj s bráchou byl super bonus navíc
Že to ti sourozenci umí, být
Gabriela92
Že to ti sourozenci umí, být někdy tak protivní že? :D naštěstí už mám s bráchou skvělý vztah (už se ho nebojím:D)