Jak málo stačí ke štěstí

Na loučce, která ležela ladem (na pasení malá, na zahradu blbě položená), se jednoho krásného dne začaly dít věci. Objevilo se tam cosi, zakryté kilometry plachty, zpod které se ozývalo bušení, skřípání, pištění a nadávky.
Kluci to nadělení obcházeli jako kočky misku horké kaše, ale Silové pole nedovolovalo náhled dovnitř.
Až v neděli.
Plachta byla slavnostně stržena.
"Ne!" vydechl Mossi.
"Ne! Jo! Páni!" zněly další nadšené reakce.
Pak následoval úprk k vozíkům, z reproduktorů zaznělo Přijela pouť a horská dráha, poněkud naddimenzovaná, se rozjela.
Když Mimase míjel první vozík, zaslechl kromě nadšeného jekotu i Dopplerovým efektem zkreslené:
"Milujemeeeee tvoji žééénu!"