Terasa, podruhé

Postupovali tmavou chodbou a Rykovi si vzpomněl na chodbu vedoucí do oradomského sklepení, poslední chodbu, kterou procházel se dvěma zdravýma nohama. Z nějakého důvodu se mu do nejmenších detailů vybavil kolovrátek, za kterým se skrývala tajná klíčová dírka, a odtud mu myšlenky přeskočily k dlouhému mučení, kdy pořád dokola opakoval, že nemůže prozradit, kde se skrývá koruna.
Tehdy jsem byl připravený pro krále zemřít. Ale pro co bych zemřel dnes?
Theosan ho vyvedl na terasu a postavil ho přesně na místo, kde včera stála Irena.
Příhodné, blesklo Rykovi hlavou.
„Nějaká poslední slova?“ zeptal se Theosan.
Ryko se usmál. „Za tebou.“