Neústupná

S dětmi je občas pořízení, i když nejsou vlastní.
„Teto? Koupíš mi nanuka?“
„Máma řekla, že až po obědě.“
„Ale já sním nanuka i oběd, fakt, jsem ve vývinu.“
„Já ti věřím, ale nejdřív sníš oběd a až pak nanuk.“
„To není fér, táta by mi nanuka koupil.“
„To je možné, ale já nejsem tvůj táta.“
Na další dohadování asi neměl baterky nebo co, protože nejsem jeho máma, na kterou by si nějakou páku vymyslel, tak jen šel a s výrazem „jím popel a prach“ snědl svůj oběd.
Pak mi demonstrativně ukázal prázdný talíř a mohli jsme jít koupit nanuky.