Katedr(ál)a kávovarnictví

Univerzitní kavárna byla přívětiivé, důvěryhodné místo. Nábytek tvořil několik útulných, od sebe oddělených zákoutí. Pult se leskl a voda na něm rozlitá okamžitě utvořila maličké kuličky (důsledek plazmového opracování povrchu). Neméně vyleštěný byl i kávovar a vitrínka s pečivem slaným i sladkým. Pod digestoří stála plotýnka vařiče s čisťounkou pánví (olejofobní povrch, dar magnetronové skupiny) a konvektomat. Díky tomu bylo možné dostat míchaná vajíčka, steak či pizzu kdykoliv od otevření do zavíračky. Protože: "Vědec a) má vždycky hlad, b) bez cukru nemyslí c) bez kafe si ani nevrzne (jedno kafe, jedno vrznutí)." Tuto filosofiii šířil Jan, barista, nejdůležitější inventář kavárny.