Rozloučení

Portál je v okresním městě třicet kilometrů daleko a do otevření hodina a půl. Zaparkujeme na benzínce. Zapínáme mobily. Hromady oznámení, zprávy a nepřijatých hovorů. Jakmile má Roman volné ruce, rozjedeme se směrem pryč od portálu.
Auto je plné hlasů.
„… jsem v pořádku, mami…“
„… přespávám u kámošky v Liberci…“
„… zavolám ti, až budu vědět víc…“
„… dávej na sebe pozor…“
„… můj konzultant se připletl k té včerejší razii. Jméno je Tichavský Adam. Byl u nás na ošetřovně a od té doby je nezvěstný. Všechny naše záznamy o něm zmizely… “
„Jachi, jestli jsi v pořádku, ozvi se.“
Vypínáme mobily. Roman otáčí auto.