Pokus

„… snad i ožralej si pamatuješ, co se mnou to svinstvo dělá!“
„Měl jsem vědět, že skočíš po hlavě do prvního průseru, co doma potkáme? Vždycky ses problémům vyhejbal!“
„To si děláš –“
„Ticho! Oba!“ zaječí Solnická na celou Konstantu. „Adame, přišel někdo novej. Diviši, sežeň čistou šalvěj.“
„Můžu Tichavskému dělat kotvu, pokud použije tu nečistou,“ řeknu jí.
„Ne. Musí na tobě hned začít pracovat telepat. Jsi první průlom. Poslyš… všichni tím musíme –“
Zůstane zírat na něco za mnou.
„Martino!“ zakvílí a rozběhne se k ženě ve dveřích.
„Její manželka,“ vysvětlí mi Diviš. „Ráno ji sebrali stínaři. Celý den o ní nevíme."