Půlnoc

Praskání táboráku jako by přehlušil hlas lesního rohu. Zvuk k nám sice doléhal z dálky, ale přesto to bylo to jediné, co jsme v tu chvíli vnímaly. Zapomněli jsme na hořící oheň a naše smysly se zaměřily jen na troubení, které k nám doléhalo po vodní hladině. Byla půlnoc. Okamžik, kdy jeden den přechází v druhý. Kdosi na druhé straně nám připomínal, že začíná nový den.
"Už trouběji!" pronesl někdo u ohně a my jsme věděli, ze musíme jít spát.
Prázdniny už se chýlily ke konci a moje touha uchovat vzácný okamžik navždy mě přivedla k myšlence začít psát deník.