Zatím malý bestiář

Ještě v polospánku cítil, že setrvalý tlak na patu polevuje, jako by někdo nadzdvihl závaží, které na ní viselo. Natahovaná noha se stáhla a roztřepené konce zlámané kosti se střetly. Zařval jako tur.
Závaží okamžitě spadlo zpátky.
To vyjekl podruhé, tělo se vymrštilo do sedu, lapá po dechu, oči vytřeštěné.
U jeho nohou se usmívají dvě nevinná dítka, roztomilý blonďáček a tmavovlasá princezna. Reakce předčila jejich očekávání. Do šedivé nudy nekonečného nemocničního bezčasí vstoupil vzruch, konečně nalezeno to správné tlačítko, které po zmáčknutí vyvolá legrační výstup.
„Neřvi tady jak kráva,“ snese se k němu z horní palandy, „nejsi tu sám!“