Mezi nebem a peklem

"Anděli bláznivá, jak jsi mohl ztratit klíč od očistce?" Čertil se Uriáš.
"Ty pekelníku, kdybys mě nestrčil na schodech, nevytrousil bych ho." Soptil Petronel.
"Kdybys mi nesáhl na rohy, pomatenče, neudělal bych to."
"Kdybys mi necuchal vlasy, pokušiteli ďábelská--" zastavil se Petronel, nepřesvědčivě zaťal pěsti.
"Ale ty bych ti necuchal, kdybys neřekl, že mám místo rukou pazoury, matlo." Ušklíbl se Uriáš.
"To bych nevytáhl, kdybys odvolal, že moje hlava vypadá jako ovce zasažená bleskem." Zrudl Petronel vztekem.
"Nepromluvíš křivého svědectví," připomněl Uriáš. "Co jsem měl dělat, ta tvoje andělská makovice tak namouduši vypadá."
Petronel zafuněl, pohrozil Uriášovi a uraženě odkráčel.