Stalker

Pozoroval ji každé ráno. Celkem vzato všední krása. Když jde, jemně se pohupuje v bocích a štěbetá s ostatními hrubším hlasem, než by její tělesné konstituci příslušelo. Má příliš malé, ale živé oči, kterýma zvědavě pozoruje okolí. To bylo půvabné. Ale její dlouhý, štíhlý krk, bělostný jako čerstvě nadojené mléko, to byla dokonalost, kousek ráje v místech, kde by ho nikdo nehledal. Čirá vášeň, omámení smyslů, nekonečná touha, kterou lze ukojit jediným způsobem. Jen se dostat blíž a ochutnat štěstí, které nelze popsat slovy…
Toho rána bylo na farmě pozdvižení. Jezevčík Eduard se podhrabal do výběhu husí a začal úřadovat.