Slepičí snění

Mezitím v nedaleké vesnici.

Šero večera už volně přešlo v tmu noci. Ideální čas na svačinku, řekl si mladý pán a dírou v plotě vnikl na cizí dvorek, kde si to namířil rovnou ke kurníku, jehož obyvatelé už spokojeně kvokali ze sna.

Hlavičky schované pod křídly, tu a tam nějaké to načechrání peříček ze spánku, žádné obavy z předčasného konce je netrápily.

Přikrčil se. Připlížil se k jedné hezky naducané slípce, když v tom zaslechl slabé volání odněkud z dáli. Jen na moment zaváhal, jestli se přece prve nenají, ale nakonec s mrsknutím ocasu zmizel stejnou cestou, jako sem vlezl.