Rituál

Mrakoplaš stál uprostřed osmihranného chrámu Boha z Podzemních rozměrů. I když slovo stál by se v tomto případě dalo považovat za nadsázku. Mrakoplaš byl těsně přikován ke kamenné soše. Vrchní kněz před ním pronášel rituální modlitbu – v chrčení zaznívaly syčivé zvuky. Nakonec se obrátil přímo k Mrakoplašovi:“Buď šťasten, cizinče, náš pán se za chvíli zjeví a přitáhne si tě do své náruče. Jakmile se tyto řetězy rozpálí, osvobodí tvou duši a budeš pozřen. Teď můžeš vyslovit svá poslední slova.“
V takovéhle šlamastice Mrakoplaš ještě nebyl. „Předpokládám, že by se vám nelíbilo, kdybych si ten řetěz sundal a zůstal nesvobodný…?“