Tam v dálce vidím všechny své předky...

Ráno se probudilo zatažené a naprosto nevhodné pro kar, ale co už. Jarl nastydnout nemůže a nový jarl bude tak navlečen do teplých svršků, že se spíš upeče než prochladne.
Pozůstalí se shromáždili dole v přístavu u plně naložené lodě, která jarla doveze do Síně Hrdinů.
"Dobrý?" naklonila se Gwen k novému jarlovi, dvanáctiletému klučinovi, který se tvářil strašně drsně. Jako šmirglpapír.
Njörld po ní hodil zamračený pohled.
"Jo."
Gwen zachytila pobavené pohledy kluků a skryla úsměv. Za chvíli bleskla pohledem po Njörldovi. Pevně stisknuté rty, čelo jak bouřkové mračno. A zrádné mrkání.
Gwen našpicovala uši. Tiché smrk jí neuniklo.