"A k čemu mi to bude? Však mám prázdniny."
Mé dítko nezdárně nakopává kamínek cestou do lesa.
"Tak znovu: Dva krát dva jsou čtyři."
"Tancujou tu štíři" chechtá se potomek.
"Já ti snad fláknu." vyhrknu svou nasupenou okamžitě, ale vzápětí se musím začít smát. Vždyť má vlastně pravdu. Jak jinak se to naučí, když ne s vtipem.
"Tak jedem: Pět krát dvě..."
"Je deset a pro houbičky jde se." vítězně skotačí mládě po mechu a kapradí.
Tři krát tři s odpovědí medvědí, už bylo samozřejmé.
A paní učitelka na začátku školního roku napsala první velikou jedničku za konečně zvládnutou násobilku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Škola hrou!
kytka
Škola hrou!
Akorát teda nevím, co by paní učitelka říkala na to pět krát pět...
To je to...
mamut
To je to...
Než jsme se naučili, chvílemi jsem chtěla přítele v konzervárnách... na rozteklé nervy :D
Vtipný potomek. Snad mu to
Regi
Vtipný potomek. Snad mu to zůstane. :-)
ti štíři se mi líbí :-)
Aries
ti štíři se mi líbí :-)
No, mě potomek kdysi počítalo
Viviana Stellata
No, mě potomek kdysi počítalo čechoanglicky, a až do čtyřteen se to dalo, pak se leželo.
A nevím, co tím chci říct, snad jenom že počítací potomek zdraví počítacího potomka.
Až se mi ukáže, tak mu
mamut
Až se mi ukáže, tak mu vyřídím...
Čtyřteen vypadá skvěle :D
já jsem tak ráda, že už mám
Tora
já jsem tak ráda, že už mám tohle všechno dávno za sebou :)
To já také
mamut
To já také
Teď si už děťátka počítají na svých prstech sami za sebe.
Ale se tomu člověk po čase krásně zasměje :)
K čemu mi to bude? Jo, to je
Arenga
K čemu mi to bude? Jo, to je tak typická otázka! :-)
:D
mamut
:D
Filozofie na nejvyšší úrovni :D