Dneska ti hodní.
Ruka, pět prstů. S údivem na ni hleděla, jakoby ji viděla poprvé v životě.
Vlastně tomu tak bylo.
Později zjistila, k čemu může ruce používat. Někdy to nebylo nic pěkného. Myslela, že nic víc potřebovat nebude.
Ukázali jí, že se mýlí.
Tolik zbraní, celé místnosti! Zaujala ji kopí (dlouhá a pečlivě opracovaná). Obdivovala se sekerám (neuvěřitelně ostré a uspokojivě těžké).
Ale nakonec...
... nakonec stejně sáhla po meči. Mírně zakřivené ostří, skvěle vyvážený. Jakoby k ní hovořil. Jakoby byl vyroben jenom pro ni. Splynul s ní. Stali se novou bytostí, připravenou zabíjet.
Připravenou chránit.
Jednou meč odloží. Pravou dokonalost pozná jinde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Z poslední věty mě mrazí.
Blanca
Z poslední věty mě mrazí.
Klid, bude mít hezký život.:)
Tess
Klid, bude mít hezký život.:)
Mě z toho taky mrazí!
Rya
Mě z toho taky mrazí!
A taky mě mrazí z toho, že jakmile vyhlédnu z tramvaje kdekoliv ve městě, spatřím autorku mrazivých (a erotických) drabblat!
Třikrát za pět dní v milionovém městě?
It cannot be an accident! ;)
To ti Glorie naznačuje, abys
Tess
To ti Glorie naznačuje, abys z tramvaje radši nevyhlížela. :D
Nebo naopak, abys vyhlížela a sbírala inspiraci!
(Prej je na světě asi jen tisíc skutečných lidí, což je důvod, proč se neustále potkávají...)
Pěkné drabble. Líbí se mi
Profesor
Pěkné drabble. Líbí se mi jeho atmosféra.
Díky.
Tess
Díky.