per aspera ad astra

Krev mu stékala do očí, pravou ruku ošklivě popálenou. Snažil se vstát, ale rozdrcené noha mu bránila. Jako by to nestačilo, ta přerostlá ještěrka se začala vychloubat.
"Kdepák, kam vy, lidičkové, na nás draky. Si myslíte, že když se navlečete do železa, vyzbrojíte mečem, že nás přemůžete levou zadní. A to jen proto, že chci poctivou platbu, za to, že vás nebudou otravovat jiní draci. Co je jedna rozmazlená holka, proti deseti letem klidu?
Ne, vždy se najde jeden pitomec, co si myslí..." nedořekl. 

Uťatá hlava se kutálela jeskyní.
"To už se nedalo poslouchat," ucedila princezna s mečem v ruce.