Nikdy se nezastavit

Jako kdyby někdo zvolal: „Hrnečku vař!“ a v něm se probudila síla, která potřebovala ven, drala se na povrch a jemu bylo tak dobře, když se nechal unášet proudem. 

Když maloval sekáče v polích zalité světlem zapadajícího slunce, když maloval rozkvetlé zahrady, stromy, slunečnice…

Ale když peníze od Thea nepřicházely a on si nemohl pořídit nová plátna, zadržovaná síla ho tížila na hrudi, jako kdyby měl umřít. Někdy to bylo tak silné, že maloval z druhé strany plátna a někdy i přes hotové obrazy. 

A přál si, aby někdo řekl: „Hrnečku dost!“ a on necítil klid jen v neustálé práci.