Dost pro všechny

Bylo to jako výbuch. Jako atomovka. Jako vodíková puma. Jako tisíce bomb, které se prohnaly celou planetou. 

Později, když se tehdejší události z paměti přesunuly do učebnic, tomu začali říkat jaro.

Země se zazelenala a rozkvetla. Rychleji než původně čekali. Zlomilo se to během dvou krátkých let. Kyslík pro všechny, dřevo pro všechny a jídlo! Stačilo pár jednoduchých triků, které lidstvo znalo už pár tisíc let, a najednou nikdo nemusel vyškrabovat konzervy.

Její slabostí byly kaše. Kateřina se jich nemohla nabažit. Ovesná, krupicová, pohanková, bramborová, dýňová, batátová, jablečné pyré…

Zvlášť i v kombinacích. 

A pak jednou z jihu dorazily banány.