Čtení čajových lístků

Ó dítě osudu, lístky mi šeptají. Vidím stíny, které nejsou tvé, a přesto tě následují. 
Ve třetím otočení měsíce nastane chvíle, kdy se rozhodnutí, jež se zdá malé jako prach, rozvine v cosi velkolepého. Dávej si pozor na znamení v zrcadlech a odrazech — ne vše, co ukazují, je pravda.
Cítím přítomnost čísla… ach ano… čísla sedm! Opakuje se, pulzuje, volá po tvé pozornosti. Ignoruj ho a přivoláš neklid, následuj ho a odhalíš skrytou cestu.
A nakonec… slyším kroky… ne, ne za tebou… před tebou. Někdo, koho ještě neznáš, ale kdo už zná tebe. Až se setkáte, svět se nepatrně zachvěje.