Stará Háta a princezna

„S hradní sebrankou už vážně nechci mít nic společnýho,“ zavrčela stará Háta. „Sloužím tady už nějaký ten pátek a to, co se tady teď děje, vážně nepamatuju,“ obrátila se k vězeňkyni. „Myslím Váš únos a uvěznění, princezno. Jeho důvodem bylo to, že pán chce mít ženu z urozeného rodu. Vy ho ale nechcete, ani se Vám nedivím. S takovým hrubiánem byste zažila byste peklo na zemi. A teď ptáček uletí,“ zašklebila se. „Hrad je bez posádky, která odjela loupit. A stará čarodějnice odemkne klec a klíče zahodí. Jenom doufám, že krásná hrdlička s sebou vezme i jednu opelichanou starou vránu.“