My to víme

Toninka se tvářila bezpochyby drze. Ona ani Doramo nebyly zvyklé dát kůži lacino, došlo-li na konfrontaci.
Vědma rozčileně vyskočila. „Takovááá néééchoráásnost! Vremáánt nechorásnost!“
„Vraiment,“ opravila ji stoicky Doramo. „Správná výslovnost je důležitá.“
Myšlenková výměna mezi sestrami proběhla rychlostí blesku.
Slova se ujala Toninka: „Bojíte se, že vás najdou? Kvůli dluhům?“
Žena hekla, její korpulentní pozadí keclo na taburet. „Jak to víte, holky? Pro všechno na světě, jak? Kdo vás poslal?!“
„Nikdo. Přišly jsme na inzerát,“ odvětila Doramo. „Jenže zkrátka, jsme trochu... senzitivní. Copak jste to nepoznala?“ Ta paní měla otevřené vědomí, byť jejich schopností nedosahovala. Byl tu ale palčivější problém.