Abych k vám byl upřímný, musím dodat, že jsem věděl o téhle chvíli. Cítil jsem ji přicházet. Rostla potutelně, jako můj synovec v plodové vodě. A teď, když se na ni jen podívám, chce se mi do něčeho praštit.
"Podívej, někdo něco bude muset říct," zarazil jsem pěst do kapsy, abych sestru nevyděsil. Klouby mi bělaly.
"Já nechci..." špitla. Bylo mi jí líto.
Tolik jsem si přál, aby to bylo něco jiného, něco jako narozeninový dort, nebo ošklivá hračka, kterou bychom museli odsoudit a ne rovnou celý člověk.
Nesla se komnatami. Povýšená.
"Přestaň kouřit, jinak se proti tobě lid vzbouří!"
Páni, to je velká blbost...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit