Nevlněný svetr

Když Hermioně přišel dopis z Bradavic, nadšeně vyrazila s rodiči nakupovat potřebné na Příčnou ulici. Samozřejmě, že nejvíc ji to táhlo do knihkupectví, protože z knih mohla načerpat všechny vědomosti, ale těšila se i na nákup školních uniforem.
S očima navrch hlavy si jedenáctiletá dívka prohlížela všechny hábity, ale zaujaly ji i další věci. Třeba jeden úžasný huňatý svetr.
“Zkus si ho,” pobídla ji maminka.
Hermiona nadšeně zamířila ke kabince.
“Pozor, ten svetr...” přihnala se k ní madam Malkinová, ale Hermiona už byla za závěsem.
Vzápětí se odtamtud ozval vyděšený křik.
“...kouše,” dodala madam Malkinová a byla celá v rozpacích.